Spánková obrna

Spánkovou obrnu jsem zažil několikrát, mám otevřené oči, ale nemohu se ani pohnout, nevidím žádné bytosti ani neslyším hlasy, prostě se " jen " nemůžu pohnout a někdy ani dýchat. V okamžiku, kdy se zdá, že se musím začít dusit, se tahle paralýza začne vytrácet a do vteřiny je vše v pořádku. Občas se mi to stává při usínání, ale s tím si většinou včas poradím. nicméně je to většinou děsivý zážitek.

Přesně to samý se mi stálo před týdnem... je to příšerný pocit. Když si už myslíš že se udusíš děs tebou zmítá a tělo furt nedejchá, před obličejem ti proběhne celý tvůj život a pak se konečně nadechneš. Nikdy víc děkuju pěkně. Hučení v hlavě? Okey, když se nehýbu fajn. Ale dýchat bych prosím chtěla :D

Díky za tenhle článek! Tohle znám moc dobře a ještě teď se mi to čas od času stane. Když jsem to ale nejvíce zažívala, moc info jsem k tomu nenašla. Pokud by jste věděli kde nějaké další informace hledat, napište prosím na email Tamarina.N@seznam.cz, díky. Po čase jsem se naučila z toho dostávat, přerušit ten stav. Dřív mě to drželo někdy šíleně dlouho, měla jsem pocit že to musí být několik hodin a to dost vysiluje. Ovšem u mě to nebylo jako hukot fénu, ale spíš příliš hlasité vrzání dětské houpačky, el. proud sedí a hlavně fyzická bolest, způsobená tím, že jsem se bránila. Stává se to ale klidně uprostřed noci, ta energie se objeví ve snu v rámci nějakého místa nebo člověka a jakmile se dotknu, dělá si se mnou co chce. Občas taky přijde ta bytost a "vytáhne" mě z fyzického těla, tedy aniž bych sama chtěla. Pak jsem z toho měla příšerné zážitky jak se pohybuju po pokoji, podívám se do zrcadla a jsem celá pokroucená, prostě psycho a děs. Napůl jsem to chtěla zkoumat a napůl mě to děsilo. Po probuzení jsem se z toho vždy tak hodinu vzpamatovávala. Myslím že je to napůl nemoc a na půl nahlédnutí někam jinam.

trpím bohužel spánkovou obrnou cca od 18ti let (zřejmě způsobená hormonálními změnami); někdy o ní roky nevím, jindy se mi připomíná co týden. Podle mě tahle lahůdka není vůbec ničím nadpřirozeným; pocity strachu, ohrožení, "cítění" nějaké bytosti jsou nejspíš jenom rekcí na to, že nemohu ovládat vlastní tělo (pocit bezmoci). Jde vlastně o to, že z nějakého důvodu souběžně běží REM fáze a bdělé vědomí; takže to, co se vám momentálně děje ve snu prožíváte v tomhle stavu naplno, jako by to byla realita. Všechny ty hrůzy, bytosti, hlasy z vedlejšího pokoje, příšery za oknem, jsou jenom vaším snem : ) Léčí se to někdy lehčími antidepresivy, která se používají při epilepsii; já to nechci, po 20ti letech už je SO moje důvěrná přítelkyně a raději ji zkoumám; chci vědět, proč tělo odmítá reagovat na signál k probuzení. Možná někomu pomůže vědět, že když se v SO zase "necháte uspat", nestane se vám vůbec nic : )

ja to mavam odmalicka,naposledy vcera,a pre mna je to haluz :D staci si povedat ze je to len sen,a tu vec,osobu alebo co je to za halucinaciu poslat do P-cka :)))

Souhlas...ať už je to cokoliv (asi to bude spíš ta haluz), stačí se přestat bát. Pak je to v pohodě :))

ja mam takisto niekolkorocne skusenosti s tymto fenomenom,ked som sa z literatury dozvedela,ze je to neskodne,tak ma to ukludnilo.Dnes vsak mozem s istotou povedat,ze to,co tvrdi sucasna medicina,az taka pravda nie je.Ja som mala tie obrny velmi casto,niekedy aj kazdy druhy den,a s experimentovanim v tejto oblasti,sa mi tie obrny este viac zhorsili v tom,ze tie postavy pri tych halucinaciach nadobudali coraz hroznejsie obrysy,az sa mi zjavovali postavy v podobe,v akej su zobrazeni v literature diabli.A to uz bolo na moju psychiku privela,zacala som robit vsetko mozne,len aby som sa toho zbavila,navsteva psychiatra(vysledok :som celkom v poriadku),span.labor.(tam som mala zaznamenane udaje,vymykajuce sa z normy,co sa tyka spankovych mechanizmov),neurologia(vsetko ok),magnezium,vitaminy B,ale nic nepomohlo.Nakoniec po dlhom case som skusila knaza,ten mi urobil generalnu spoved(za cely zivot som nemala ziadnu) a pomodlil sa nado mnou modlitbu oslobodenia.A odvtedy,uz su tomu 3 mesiace,nemala som SO ani raz,hoc predtym uz roky,som to mavala takmer kazdy druhy den.Takze nazor lekarov,ze je to neskodne vyvraciam,z mojej skusenosti,tento fenomen povazujem za nieco,ako by som to nazvala,za posadnutost bud cudzim duchom,ak je to mozne,alebo priamo za posadnutost demonom.Tvrdim to preto,lebo po zasahu knaza,to zmizlo.Takze to istotne nebude nic neskodne,ako to tvrdi veda...Skuste to aj vy,a som velmi zvedava,ci vam to pomoze.Knaz mi vsak vravel,ze teraz musim svoje vnutro naplnat niecim pozityvnym,lebo ked to necham len tak,tak sa do mna nastahuje opat nejaky iny demon.Mate niekto podobnu skusenost ako ja?

já mám zkušennost s tím, že se to dá ovládat, je to ale u každého individuální. Píšeš že ti nakonec pomohl kněz, těžko říct, zda za tím stála i nějaká tajemná síla a nebo prostě díky tomu knězi zafungovala tvá psychika a tvůj problém se tím vyřešil.
Možná že i těch příčin může být víc. Někoho možná skutečně navštěvují astrální upíři u jiného to třeba souvisí pouze s nedostatkem toho hořčíku nebo jiným třeba neurologickým problémem.
Každopádně ať tak či onak, je fajn, že ti od spánkové obrny pomohl kněz a už tě netrápí noční můry, ať už jejich příčina byla jakákoliv

Ano já mám. Tiež to pokládám za niečo nadpřirozené lebo ked sa pomodlim a poziadam "dobrých a zlých "duchov aby má nechali v pokoji sa vyspat-pomáhá to. A nech si myslí kto čo chce mám na to svoj názor. Mne sa to začíná hucanim v usiach,no naposledy som pocula hudbu-vtedy som sa fakt dobre zlakla.

Ja ji mam.